Review: Čísla "Chaos"

ČÍSLA „Chaos“ – NUMBERS „The Chaos“

Autor – Rachel Ward

Počet stran - 368

Vydáno - 11/2011

Nakladatelství - Egmont

Anotace

Adam je šestnáctiletý kluk, který se vzhledem neliší od svých vrstevníků. Přesto je naprosto výjimečný. Stejně jako jeho matka i on vidí čísla. Když se někomu podívá do očí, vidí je. Zpočátku nevěděl, co znamenají. V den smrti své matky pochopil, že jsou to data úmrtí. Vede si poznámky ve svém bloku, kam zapisuje informace o lidech, s nimiž se setká, a jejich čísla. Na stránkách se neustále opakuje číslo 01012027. Je jasné, že ten den se stane v Londýně katastrofa velkého rozsahu, při níž zemřou tisíce lidí. Osudné datum se neodvratně blíží a Adam se trápí čím dál víc. Neví, co má dělat. Neví, jak varovat lidi, aby Londýn opustili a zachránili si životy. Neodvažuje se o tom nikomu říct, bojí se, že by mu nikdo nevěřil. Ale není sám, kdo o katastrofě ví nebo ji alespoň tuší. Jeho spolužačku Sáru pronásleduje několik měsíců děsivý sen. Vidí Londýn v plamenech, bortící se budovy, mrtvé a zraněné v sutinách. Sára utíká z domova a Adam ji hledá, až ji konečně objeví v jednom squatu. Společně přemýšlejí, jak katastrofě zabránit a jestli je to vůbec možné. Podaří se jim najít způsob, jak lidi varovat? Pokusí se o to? A bude jejich úsilí vůbec k něčemu?

Recenze

Druhý díl trilogie NUMBERS je členěn na vyprávění dvou osob, a to Adama, šestnáctiletého syna Jem a stejně staré Sáry. Ocitáme se zpět v Londýně v roce 2026. Svět sužuje zvyšování hladin moří, hladomor, nemoci a ještě něco. Něco, o čem zatím neví nikdo kromě Sáry a Adama. Ale ani oni netuší, co přesně má přijít. Adam zdědil po matce schopnost vidět čísla – poslední den života daného člověka. Navíc dokáže vidět to, co bude kolem nich ve chvíli kdy budou umírat. A u mnohých vidí to jedno číslo a hrůzu, jen netuší co se blíží. Sára naopak nemá tušení kdy, ale co se bude dít. Vidí plameny, bortící se budovy, paniku, strach,... a vidí Adama. Aniž by ho znala, vídá ho ve svých nočních můrách.

Příběh je zasazen do blízké budoucnosti, kdy jsou lidé čipováni, hlídáni, kde pravidelně vypadává proud. Londýn vypadá stále stejně, avšak všude vás pozorují kamery, z obřích obrazovek promlouvají ti „mocní“.

Tenhle díl se mi líbil mnohem víc než jednička. A to nejen po slohové, ale také po obsahové stránce. Mělo to děj, mělo to spád, ale nebylo to přehnané. Zůstala tam jakási vulgárnost, ale nijak přehnaně a bylo to vyváženo střídáním pohledů. Postavy byly mnohem více uvěřitelné, reálné. Doplňovaly se navzájem, přesto nebyla Sára něžné stvoření, ale naopak realistka. Adam měl sem tam na mne až moc drzé, nepřiměřené chování, ale jinak působil velice dospěle, přesto si zachoval svou zranitelnost.

Ráda si přečtu závěrečný díl trilogie, i když si neumím představit kam až se autorka odhodlá zajít. Přeci jen už teď se pohybuje v budoucnosti. Nijak vzdálené, ale pořád je to budoucnost.  

„Zůstaneš tady se mnou? Vzbudíš mě, dyž zase začnu křičet?“

„Zůstanu s tebou napořád. Přeplavu pro tebe La Manche. Budu chodit po rozbitým sklu.“ R. Ward