pondělí 7. května 2012

Jarní dumání

Knižní doupě

Již několik týdnů na  mnoha blozích probíhá "Jarní dumání" od SYKI na všemožná témata. Zatím jsem se do rozebírání těchto témat nepouštěla, protože přiznejme si, neměla jsem k daným tématům co říct. Fan překlady vlastně neřeším, protože se většinou týkají YA literatury a tu kromě pár výjimek nečtu, Dystopický rozmach mi až do přečtení Hunger Games nic neříkal.U Knižní série  bych snad měla i co říct, ale bylo by to jen o Temperance Brennan od Kathy Reich, nebo Lincolnu Rhymovi od Jefferyho Deavera, případně Kathryn Dance a Rune taktéž od Jefferyho. Takže jsem to vynechala. Naposledy se dumání týkalo Filmových a seriálových zpracování. A jelikož sice seriály a filmy sleduji, ale většinou ne ty podle knižní předlohy, opět bych vařila z vody. 

Pro dnešek ale SYKI vybrala pro mne hodně zajímavé téma a tím je "Knihovna versus Knihkupectví". A to se bez mučení přiznám alespoň pro mě hodně aktuální téma. Nevím jak vy, ale já nejsem schopná číst knížky z knihovny. Tedy, samozřejmě tam občas zajdu, především pro klasickou literaturu typu Mann, Remarque, Brontë a podobně, ale u ostatní literatury tak nějak zaostávám.

Když jsem byla mladší chodila jsem do knihovny často, odnášela jsem si hromady knih a četla a četla a snažila se to všechno stihnout, abych neplatila pokutu. Jenže pak jsem přišla na to, že si ty knížky prostě neužívám, že se jen snažím to co nejrychleji přečíst a občas mi unikl i děj. Postupem času se z těch hromad stala jedna dvě knížky, které jsem si donesla domů. Dříve jsem nečetla ani tak rychle jako dnes, a díky tomu, že jsem si vybírala knihy o stránkové rozsahu 400 a více stran, prostě jsem víc nezvládla. Nicméně knihovně děkuji za svou opravdovou a stálou lásku, kterou se stal Jeffery Deaver. Respektive jedna moje moc dobrá kamarádka mi ho kdysi doporučila a já se nechala zlákat. Díky ní jsem přečetla Sběratele kostí a vzápětí na to jsem si koupila jeho první knihu. Dnes už nevím která to byla, ale sbírka se mi rozrostla do neuvěřitelných rozměrů. :o)

Tím se dostáváme ke knihkupectví. Ano, jsem jednou z těch, které si chodí zvednout náladu koupí nové knihy, které tráví klidně hodiny procházením mezi regály a jen tak se dívá co nového mají, jestli se neobjevilo něco, co mi doma "chybí". Ono mi vždycky něco chybí :o) Jsem strašně ráda za svou rodinu, která je úplně stejná jako já. Každý čteme něco jiného, ale nemůžeme si vyčítat že si místo nového trička koupíme knihu. Dalo by se říct, že prakticky nemusím řešit dárky, pracně vymýšlet, co komu dám. U nás to vypadá tak, že si každý napíše seznam knih, rozešle je emailem rodinným příslušníkům a pak jen čeká, kterou vybrali :o) Samozřejmě moje peněženka není bezdná, ale jsem ochotná si odpustit párty, manikúru a další věci, a pak si udělám radost v knihkupectví a koupím si něco, po čem opravdu toužím.  
Takže to shrnu. Knihovna vs. Knihkupectví u mě vyhrává jednoznačně knihkupectví. Ale nezatracujme knihovny, ty které mají výběr určitě stojí za návštěvu a mnohdy můžeme najít autora, o kterého bychom v knihkupectví ani nezakopli :o)

Čtení zdar!

Žádné komentáře:

Okomentovat

Hlavně slušně :)