středa 22. května 2013

Review: Pečovatel

Originální název - The Treatment (Jack Caffery #2)
Autor - Mo Hayder
Počet stran - 379
Vydáno - 2013 (2004)
Nakladatelství - Domino

Recenze

Jack Caffery nikdy nevěřil na dětské báchorky a povídačky. Až do chvíle, kdy nic jiného nedávalo smysl. Do chvíle, kdy někdo nebo něco zaútočilo na rodinu s malým chlapcem a bylo jasné, že to jednou zničenou rodinou neskončí. Zmizení malého Roryho Cafferymu připomene vlastní hrůzu, která ho provází od dětství.

V londýnském Brixtonu je ohlášeno přepadení a únos rodiny. Jack Caffery z oddělení Oblastního hlavního vyšetřovacího týmu se vydává do zchátralého domu a rozjíždí se pátrání po osmiletém chlapci Rorym. Po tom, co v domě uvidí a co pachatel provedl Roryho rodičům, je i přes značné zkušenosti zděšen. Ale je mu jasné, že je to teprve začátek. Postupem pátrání se z únosu stává vražda, ale některé informace Jackovi ani jeho kolegyním prostě nesedí. Někdo zamlčuje něco, co je pro celý případ podstatné. A Jack zároveň zápasí se sebou samotným, protože zmizení Roryho mu připomíná zmizení jeho bratra Ewana. Ani v osobním životě mu to zrovna neklape, jelikož jeho přítelkyně není zrovna prototypem „zdravé osobnosti“.

Cafferyho pátrání se odvíjí ve dvou rovinách. Pátrání po osobě, která napadla Peachovi a pátrání v minulosti, která by mu pomohla zjistit, co se vlastně malému Ewanovi stalo. V průstřizích se dostáváme i k vyprávění jiných osob, které jsou pro celý příběh více či méně důležité, nicméně sehrávají v každém okamžiku zásadní roli diváka i aktéra zároveň.

Postava Jacka Cafferyho je jednou z nejvíce zajímavých hlavních postav, s jakými jsem se kdy setkala. Především to není „správňácký policajt“, přestože má své morální zásady. Když se ale začtete do příběhu, zjistíte, proč je takový, co všechno ho zformovalo do osoby, jíž se stal. S jeho jednáním nemusíte souhlasit, ale díky postavě jako je Jack Caffery si uvědomíte, že nic není dokonalé.


Autorka výběrem tématu bruslí na opravdu tenkém ledě, když se zaměřila na pedofilii ve všech možných „odstínech“. O Mo Hayder posouvá jednoznačně hranice daleko za typické zápletky krimi románů. Svým vyprávěním se čtenářům dostává pod kůži především tím, jak nehorázně amorální jsou její pachatelé, ale i tak zůstávají skuteční a částečně si zachovávají svou lidskost. I když se to možná na první pohled nechce zdát.

Mnohdy mám s knihou podobného typu problém, protože i když autor napíná čtenáře, odhadnu brzy kdo je vrahem, kdo za vším stojí, ale tady ne. Pečovatel je kniha, která nechává čtenáře tápat do posledního okamžiku, i když měl odpověď téměř pod nosem. To, jak dokázala pojmout příběh o násilnostech páchaných na dětech, aniž by se uchylovala k bezpředmětným nechutnostem, je obdivuhodné. I když, pokud máte živější představivost, nevyhnete se situacím, u kterých byste raději knihu zavřeli, a přesto vás to nutí číst dál.

Ndizeye za tlustými brýlemi zamžoural. "Tak kdo ho v tom případě, propána, pokousal?"
"Co prosím?"
"Povídám, kdo Roryho, propána, pokousal. Byl to tentýž člověk, který pokousal toho mladého chlapce v parku, ale Alek Peach to nebyl."

Žádné komentáře:

Okomentovat

Hlavně slušně :)