Review: Andělé a Démoni

Andělé a Démoni – Angels & Demos

Autor – Dan Brown

Počet stran - 565

Vydáno – 2006

Nakladatelství – Argo

Anotace

Spletitý příběh jedné noci a jednoho dne začíná nočním telefonátem, v němž se ředitel elitního švýcarského vědeckého ústavu CERN na symbologa obrátí s žádostí o pomoc při pátrání po vrazích jeho kolegy. Cejch, který má zohavená mrtvola vypálený na hrudi, Langdona přivádí na stopu dávného bratrstva iluminátů, kteří po desítkách let zdánlivé nečinnosti opět udeřili, aby přímo v srdci katolické církve, ve Vatikánu, definitivně a poněkud brutálně vyřešili odvěký spor vědy s náboženstvím. Langdon, a s ním i půvabná fyzička Vittorie, prožijí neuvěřitelných čtyřiadvacet hodin, během nichž v římských kostelích kdosi podle starodávného vzorce popravuje kardinály a kdesi v útrobách Vatikánu, očekávajícího volbu nového papeže, odtikává nejničivější časovaná bomba v dějinách lidstva.

Recenze

Všeobecně známý příběh Andělé a démoni se ve zkratce zabývá bratrstvem Iluminátů, kteří se zhmotnili z dávné doby, kdy se ukrývali před církví, a teď v současnosti, kdy víra a celé křesťanství skomírá se rozhodli dokončit cestu, kterou před čtyřmi sty lety započali. K řešení první smrti ve vědeckém ústavu CERN je přizván uznávaný symbolog a profesor z Harvardu - Robert Langdon. A proti jeho vůli se ocitá v kolotoči  událostí, které jsou nejen nebezpečné, ale především otřásli jeho smýšlením o historickém bratrstvu. Spolu s dcerou zavražděného kněze a vědce, Vittorií odlétá z CERNu do Vatikánu, aby se pokusili najít antihmotu, která může zničit celý tento stát.

Kniha Andělé a démoni zajistila autorovi nejen popularitu, ale rozvířil debaty o křesťanství, o víře jako takové a ač se to některým nelíbí, poukázal na mnohé zastaralé tradice, které toto náboženství s sebou nese. Přesto se kniha nezaměřuje jen a pouze na volbu papeže, ale také na celou krásnou historii Vatikánu a její architekturu.

Pro mne byla kniha především příběhem odhodlání, souboje vědy a víry a toho, co vlastně víra i věda dokáží. Langdon zastupuje tu pragmatickou část, která se sice dívá do historie a obdivuje její krásu a snaží se vyhnout jejím chybám, ale zároveň je přístupný moderním vymoženostem. Když se dozvídá o Iluminátech jedno jeho já popírá všechna fakta, která mu jsou nabídnuta, naopak ten tichý hlásek mu říká, že by měl uvěřit, že to přeci není jen tak, aby se objevil ambigram, který staletí ležel ukrytý kdesi. V kontrastu s Vittorií, živočišnou bytostí, která je odhodlána za každou cenu najít antihmotu i vraha svého otce, působí Robert Langdon trochu komicky. Nicméně tím mi byl mnohem sympatičtější. 

Výklad historie, které se v této knize nevyhnete, je úžasně plynulý a posunuje děj přesně tam, kde ho chce autor mít. Musím hlavně říci, že u obrazového vydaní je čtení mnohem jednodušší, když si mnohé památky můžete prohlédnout. Samozřejmě člověk přijde o přirozenou představivost, ale zde jsou důležité detaily a obrázky jsou pouze tam, kde k něčemu jsou.

Přestože byla kniha zfilmována a já jsem viděla prvně film, neměla jsem s čtením žádný problém. Moje vizuální představivost byla o něco jiná než ve filmu a to především proto, že jsem měla možnost začít s "čistým listem". Tím mám na mysli, že kniha vlastně začíná trochu jinak než film, a tak jsem si mohla udělat svou vlastní představu prostředí CERNu, Maxe Kohlera a dalších lidí. A i když jsem si film zamilovala, kniha je mnohokráte lepší. Myslím, že jako prvotina s Robertem Langdonem je opravdu hodně povedená a je vidět, že si na ní dal autor hodně záležet.

Prakticky nemám knize co vytknout, protože jsem jí byla naprosto uchvácena. Na to, jak je to objemná kniha nejen do počtu stránek, ale i všech dějových linek, se čte neuvěřitelně lehce. Opravdu jsem měla problém ji s klidným srdcem odložit a jít spát. Jsou knihy u kterých to jde, jsou takové, u kterých to prostě nejde a musíte číst dál a to je přesně případ téhle knížky. Tři dny a měla jsem přečteno.

Kde Santiho hrob pozemský se skví,
tam ďábla nora je a démon v ní.
Po prvcích bájných křížem projdi Řím,
a andělé nechť průvodcem jsou tvým.



Vittorie báseň přečetla dvakrát a pak zmlkla, jako kdyby nechávala dávné verše rezonovat samy o sobě.