Review: Anglická dívka

Originální název - The English Girl (Gabriel Allon #13)

Autor -  Daniel Silva
Překlad - Michal Šubrt

Počet stran - 544

Vydáno - 2014

Nakladatelství - Domino

Recenze

Léto v Kostarice mělo být pro Madeline a její přátele příjemným odpočinkem od náporu, který na ně čekal v Londýně. Příprava voleb, hledání podpory mezi politiky i občany dá zabrat a odpočinek na pláži mělo být tím pravým. Prázdniny se ale zvrtnou a do akce je opět nasazen Gabriel Allon. Zmizení Madeline, nevěra premiéra a odsouhlasení kontraktu, který umožní vstup nepřítele na britskou půdu. Allon se do případu zamotává a stává se osobnějším, než se na začátku zdálo. Nic není takové, jak se na první pohled zdálo.

Na žádost přítele z britské MI5 Grahama Saymoura přijíždí Gabriel do Londýna a ve vší tajnosti vchází do dveří číslo deset, za kterými se ukrývá sídlo premiéra. Tam je postaven před problém, kterému čelí onen premiér. Jeho milenku unesli, a on má je pár dní na to ji zachránit. O výkupné si zatím nikdo neřekl a ani není jasné, co se bude dít za stanovaný čas. Jedno je ale jisté – pokud Madeline nenajdou včas, zemře. Přes prvotní nechuť motat se do milostných problémů, přijímá Gabriel výzvu.



Na Korsice se setkává s mužem, který mu kdysi usiloval o život a stává se z nich nesourodá dvojice, která nečekaně dobře funguje. A přestože to vypadá, že by mohla být tato akce úspěšná, ve vzduchu se vznáší slova staré korsické ženy – „Až zemře, poznáš pravdu.“ Hledání únosců zavede Gabriela, Kellera i další členy Izraelské výzvědné služby do Francie, zpět do Londýna a nakonec i do Ruska. Hledání pravdy se jeví mnohem komplikovanější a nebezpečnější. Z případu únosu se pro Gabriela stává osobní cesta za pomstou a odčiněním své chyby, která někoho stála život.


Hlavní postava Gabriela Allona v sobě skrývá kombinaci velice různorodého muže. Až by se dalo říci renesančního. Jedna jeho část se věnuje výtvarnému umění a restaurátorství, ta druhá bez mrknutí oka ukončuje životy těch, kteří jsou hrozbou především pro izraelský lid. Sám si prošel utrpením a dlouho hledal cestu zpět ke klidnému životu. To se mu nakonec podařilo po boku Chiary, která je mu v mnohých aspektech velice podobná. I proto má asi takové pochopení pro jeho styl života. Protipólem ke Gabrielovi byla postava Kellera, která nad věcmi moc nepřemýšlí, nebo spíše rozmýšlí velice rychle a chladnokrevně.

V Anglické dívce je zastoupeno celé spektrum různých lidí, různých povah a rozličného chování. Na jedné misce vah je upjaté jednání premiéra a jeho poradců, na další vypočítavé chování únosců a vyděračů. Zároveň autor nikoho nedělá úplně kladným nebo záporným. Každá postava má své pozadí a minulost, která je utváří a dělá je plastičtějšími.

Hlavním tématem je politika, její pozadí a hlavně to, že politiku vytvářejí lidé a s nimi se dá za určitých podmínek velice snadno manipulovat. Ať už jsou ve hře peníze, milostný poměr nebo moc. A v Anglické dívce jsou tyto aspekty velice pěkně promíchány dohromady. Přesto, že jsem vlastně od začátku tušila, o co jde, a v jeden moment jsem byla přesvědčená, že už vím nejen kdo a proč, ale i jak, celou knihu jsem si užila. Sice mě nečekalo překvapivé odhalení pachatele, ale děj byl propracovaný do nejmenšího detailu.

Zajímavým aspektem, který stojí za vyzdvihnutí je styl, jaký autor tuto knihu psal. Jednak zůstal věrný tomu, jak normálně píše, zároveň přidal ale drobnost, která je protkána celou knihou - opakování. Na první pohled by se mohlo zdát, že ztrácí výřečnost, ale opak je pravdou. Věty, které jsou pronášeny opakovaně, různými postavami, v různých situacích děj posouvají dopředu a hodně odkrývají charakter postav a jejich úmysly.

Osobně se mi kniha opravdu hodně líbila. Bylo to zase trochu něco jiného, a i když jsem četla jen jednu knihu s Allonem, nijak jsem se v ději a minulosti neztrácela. Autor Daniel Silva dal i velký prostor osobnímu životu hlavních postav, takže jsem si o nich dokázala udělat lepší obrázek. Jak už jsem říkala, zápletku a rozuzlení jsem od nějaké osmdesáté strany věděla, nijak to ale neubralo napětí, které z knihy dýchá, protože autor se nebojí drsně zasáhnout v okamžiku, kdy to nejméně čekáte. A konec mě navnadil na další pokračování, které snad bude do nejdříve.

"Co se vašeho obchodního problému týče, máte dvě možnosti. Buď na to, co se přihodilo té Angličance přihodilo, zapomenete, nebo viníky potrestáte."
"Co byste udělal vy?"
"U nás na Korsice máme jedno staré přísloví. Křesťan odpouští, ale jen pitomec zapomíná."
"Nejsem pitomec."
"Ani křesťan," podotkl Orsati, "to bych vám ale neměl za zlé."